Nová Amerika - MapleHills a Woodland
| Jamka č. | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | Suma | |
| par | 5 | 4 | 3 | 4 | 3 | 5 | 5 | 4 | 3 | 4 | 4 | 3 | 4 | 4 | 5 | 5 | 4 | 3 | 72 | |
| hcp | 10 | 18 | 8 | 4 | 16 | 2 | 14 | 6 | 12 | 9 | 13 | 5 | 17 | 3 | 15 | 1 | 7 | 11 | ||
| Procházka | 9 | 8 | 5 | 7 | 4 | 12 | 10 | 5 | 5 | 8 | 9 | 5 | 9 | 9 | 10 | 11 | 10 | 6 | 142 | |
| Stableford/HCP54 | 1 | 1 | 3 | 2 | 4 | 0 | 0 | 4 | 3 | 1 | 0 | 3 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 24 | |
| Žamboch | 6 | 8 | 7 | 10 | 6 | 9 | 8 | 10 | 6 | 10 | 7 | 7 | 9 | 9 | 10 | 12 | 11 | 6 | 151 | |
| Stableford/HCP48 | 4 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 13 | |
| Kryšpín | 11 | 7 | 7 | 9 | 9 | 12 | 10 | 6 | 6 | 11 | 9 | 8 | 8 | 7 | 10 | 11 | 8 | 5 | 154 | |
| Stableford/HCP49 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 0 | 1 | 3 | 13 |
Tam za velkou louží …A zase zpět. A tak golfisté objevili Novou Ameriku u Jaroměře. Všiml jsem si, že i správce našich stránek konečně přestal nesmyslně uvádět počty ročníků v jednom ročníku, ale každopádně to už byla sedmá soutěž o Depresscup v letošním roce, což už je slušná Tour. Byli jsme sice jen tři, takže podle složitého přepočítávání na koeficienty vítěze poháru (kdo chce znát podrobnosti, odkazuji na základní dokumenty – cestovní mapu) byl pohár odměnou pro hráče, který skončí v počítání na rány druhý. A konečně jsem se dočkal tedy i já (R.Ž). Upřímně řečeno, za osmimetrový pat na první jamce, krásnou ránu přes vodu na green jamky č. 6 a především krásně trefený a posléze uražený dřevěný směrovník na jamce č. 13j sem si ho zasloužil bez ohledu na to, co se dělo dál. Woodland jsme hráli poprvé a bylo to znát. Myslím si, že až budeme potřetí na Maple Hills, tak už to bude dobré. Co turnaj ukázal? Luboš stále svým jistým hokejově-pigpongovým stylem přehrává všechny ostatní, kteří se stále marně snaží hrát golf. Koukat se na to moc nedá, ale výsledky to přináší. Kryšpín má hvězdná odpaliště (nesmí být ovšem před ním vodní překážka). Doslova hrůzu má však ze hry na jamkovišti. Kdyby se hrála soutěž jen na dálku, asi by vyhrál. Autor těchto řádků se tentokrát úspěšně vyhýbal bunkrům, a jak by také ne, já se totiž vyhýbal i fairwayím. Mně bylo to hřiště prostě úzké, a to dokonce i v jeho nejširších místech. Ale počasí vyšlo, a tak i drobné zklamání v občerstvovací stanici (zasvěcení pochopí) nemohlo pokazit hezký pocit z příjemně prožité golfové partičky s přáteli. (R.Ž)
